Ubikace

Lissachatiny potřebují vlhké prostředí, proto kdybychom je zavřeli do obyčejného akvárka bez možnosti větrání, neudělali bychom jim radost. Musíme tedy pamatovat na to, že nádoba, ve které šnek bude, musí větrat. Já mám doma 3 akvárka - k jednomu jsem neměla kryt, proto jsem si vyrobila dřevěný rám a do něj natáhla látku (vyžadovalo pak pouze častější vlhčení stěn a dna); druhé bylo od rybiček s krytem s drobnými dírkami, což je naprosto ideální (pouze jsem musela zakrýt otvory pro filtr a teploměr); třetí je největší a větracích otvorů má po málu, proto pokaždé, když u šneků jsem, nechám ho vyvětrat otevřením poklopu. Většinu "nádob", co máme doma, můžeme použít. Chce to jen trochu improvizace :-).

Samozřejmě je nejvhodnější terárium s přístupem ze strany. Větrání má vyřešené a na nás už je jen to ostatní. Pokud do terária investovat nechceme nebo chceme chovat více jedinců na malém prostoru, je možné použít i plastové boxy (např. z IKEY), které se prodávají v různých velikostech a barvách (samozřejmě je nejlepší průhledný). Do stěn i do víčka se provrtají dírky a i tato ubikace nám krásně větrá. Svítit šnečkům nemusíme, protože jsou to noční tvorové. Světlo bude pouze pro nás, abychom na ně lépe viděli :-).

Nyní už máme připravenou "nádobu" a řešíme, co dát na dno. Nejčastěji se používá lignocel (popř. rašelina). Lignocel je kokosový odpad, prodává se slisovaný a po zalití vodou vyplní malá kostka celé dno dostatečně silnou vrstvou kyprého materiálu. Upozornila bych na množství vody - lijte pomalu a nechávejte ji postupně vstřebávat. Když jí tam bude moc, vznikne vám "bláto" a opravdu dlouho trvá než vyschne (asi 3 dny). Tato kokosová drť se dává ke šnekům právě proto, že drží vlhkost. Pokud substrát vyschne, šnek se vám zavíčkuje a zůstane tak, dokud se podmínky nezlepší. Vrstva na dně by navíc měla být alespoň tak silná, aby se do ní šnek mohl zavrtat.

Máte základ ubikace, který někteří využívají po celou dobu své chovatelské "éry". Já občas přidávám ještě malý "bazének" (červená miska na obrázku) k dospělcům. V začátcích jsem experimentovala i s různými větvemi a mechy. Pokud vyberete větve bez plísní a různých broučků, uděláte svým šnečkům jistě radost. V mechu a jiných rostlinkách si pravděpodobně do akvárka/terárka přivedete nevítané hosty, kteří by mohli vaše šneky dost potrápit. 

Lignocel a popř. "okrasa" už je připravená a nezbývá nic jiného než vašeho šnečka vypustit do nového domova. Ten si vše rychle prozkoumá. Je dobré od začátku dávat potravu na jedno místo. Ke každodenní údržbě patří vybírání šnečích exkrementů, ve kterých by se mohli usadit nějaké breberky, a zajišťování dostatečné vlhkosti (poznáme podle lignocelu - nesmí být přemokřený ani vysušený, pro každý druh je jiná!). Největší krok je za vámi a mně nezbývá nic jiného než vám popřát hodně štěstí.

Můj tip

• Pokud máte malé šnečky a máte jich pár (2, 4, 6), je pro ně lepší ubytování v malé nádobce. Já si dala dva mrňousky hned do velkého akvária (první dva co jsem měla) a na každé jídlo jsem ho celé prohrabávala a hledala je, protože jinak se nenajedli. Když bydlí v malém, sami si potravu najdou.
• Správně "mokrý" lignocel se dá poznat celkem snadno. Když ho rukou prohrábnete, měl by zůstat "načechraný". Pokud zas jen spadne dolu a vypadá jako bláto je přemokřený.